Pěstování citrusů

Pěstování citrusů

Základní roli při pěstování citrusů hraje prostředí ve kterém jsou pěstovány.Ponecháme zatím stranou změnu prostředí způsobené koupí dovezené rostliny původem někde z plantáže na jihu Itálie.I z toho důvodu je vhodné mít rostlinu-citrus z našich podmínek uvyklou na naše světelné podmínky a teplotní poměry.Pokud už kupujeme rostlinu původem ze slunného jihu,je nejvýše vhodné zvolit pro nákup slunečnou část roku nejlépe květen aby rostlina měla dost času na aklimatizaci do příchodu zimního období,které je nejtěžším obdobím roku pro pěstování citrusů a je v našich podmínkách značně odlišné než na jihu Evropy,zvláště když zimujeme v bytě.I když dodržíme všechny známé rady ani tehdy to nebude jednoduché,jak jsem si sám vyzkoušel.V nějakém tom hypermarketu,kde rostlinu koupíme a její název bude skutečně odpovídat odrůdě mnoho informací nezískáme.Mnohdy ani stav rostlin stísněných ve stinných regálech bez přílišné péče příliš neodpovídá ceně.I tak se zde dají koupit velice pěkné rostliny,hlavně brzy po dovozu,kdy ještě nejsou tolik zanedbány.Často to jsou už značně velké rostliny na polovysokém kmínku,hezky tvarované,obsypané plody a květy.Lákadlo,kterému se jen velmi těžko odolává,ale pro začátečníka rostlina nepříliš vhodná těžko udržitelná.Plody a jejich množství jsou tím hlavním co zákazníka upoutává – láká a rozhoduje o koupi,proto i jejich množství tvoří cenu…I když v tom bývá kámen úrazu…

Další možností je koupit si rostlinu v doprodeji ve slevě,kdy už jim padá listí i plody,jsou přemokřené,nebo mají přesušený,či porušený kořenový bal.Tady už je to už dosti velké riziko,že si citrusového keříku mnoho neužijeme a přesvědčíme se o pravdě,že levná věc je někdy drahá věc.

Je proto vhodnější pořídit si malou rostlinku citrusu od pěstitele někde z blízkého okolí.Tato varianta má několik podstatných výhod.

- Ještě malá rostlinka si lépe zvykne na naše nové prostředí.

- Rostlina byla pěstována v našich podmínkách a má lepší předpoklady pro růst.

- Pěstitel jistě rád poskytne mnoho užitečných informací do začátku.

- Poradí jaká rostlina bude vhodná do našich podmínek.

- Je možné pěstitele navštívit a v případě problému se poradit.

- Pokud si vypěstujete vlastní podnože,máte později od koho získat rouby.

Pokud tedy využijeme poslední zmíněnou možnost máme první rostlinu,malý řízek od nějakého pěstitele a rádi bychom se dopěstovaly plodů které jsou hlavním cílem snažení většiny z nás,i když mnohým citrusářům stačí vůně kvetení citrusů.Přesto pomalu se zvětšující plody je hlavní cíl našeho snažení.Pokud se citrus teprve chystáme vybrat,uvažujeme,jaký tvar rostliny budeme pěstovat a podle toho vybírat.Pokud už rostlinu máme a chceme vyšší kmínek,vybíráme rostlinu s hlavním pokud možno delším výhonem a obrost okolo odstraňujeme,až v požadované výšce zaštípneme a necháme hlavní výhon větvit.Pokud chceme nižší kmínek,hlavně do bytů s balkonem na úsporu místa,zaštípneme výhon níže,aby se stromek dříve-níže větvil.Nebo ponecháme stromek větvit odspodu v keřík a teprve později,až se ukáže růst,začneme tvarovat.Obhlédneme zeminu,zda-li většina kořenů neprolézá spodkem květináče.Pokud to tak je,musíme přesazovat,ale jen do květníku o málo většího (2-3 cm) než ten současný.

Citrusy lze pěstovat v domácím prostředí bytů,ale pouze omezeně některé odrůdy a až na výjimky nelze očekávat velké sklizně citrusových plodů.Také mi dlouho trvalo ověření pravdy v pořadí pěstování citrusů,kdy bytové pěstování je na posledním nejhorším místě a to hlavně díky nevyhovujícím světelným podmínkám bytu po velkou část roku.V pořadí výše tedy lepší podmínky poskytneme citrusům umístěním v bytě v chladné části roku,zvláště pokud máme možnost snížit teplotu v zimovací místnosti alespoň k +15 stupňům a vyrovnávat tím nedostatek světla v zimních měsících,s následným vynášením rostlin v pozdním jaru na venkovní stanoviště jako je balkon,nebo zahrada.Tady je velmi důležité zachovat opatrnost a rostliny uvykat velké světelné intenzitě venkovního prostředí,tedy vynášet je ven při zatažené obloze a nechat je postupně zvyknout na silné jarní slunce.Také je důležité sledovat počasí.V jarních měsících jsou rašící a nakvétající citrusové rostliny mnohem citlivější na mráz než později na podzim.V těchto podmínkách letnění venku a zimování v bytě lze dosahovat slušných výsledků v pěstování citrusů mnoha odrůd zejména citroníků kalamondinu,kumkvatu a dalších.

Další lepší možností pro pěstování je skleník,hlavně v našich podmínkách,kdy značnou část roku bývá chladno,hlavně na jaře a v části podzimu.Skleník podstatně vylepšuje teplotní bilanci pěstovaných rostlin.Naopak v létě v době největších veder teploty ve skleníku dosahují velmi vysokých hodnot,rostliny trpí přehřátím a opadem plodů.Stále jsou na tom rostliny ve vlhkém skleníku lépe než na slunci vystavených balkonech kde je suché vedro a vysoké teploty.Tam je nutné přistiňovat hlavně citroníky,které většinou přímé slunce nesnášejí.I tak se nevyhneme spálení listů opadu malých květů a plodů při letním kvetení.

Nejlepší podmínky mají citrusy přirozeně v jižních oblastech,kde jsou komerčně pěstovány a v dalších teplých oblastech odkud se k nám dovážejí.Ani v těchto oblastech se občas nevyhnou problémům jako omrznutí rostlin,při studených zimách,nebo poškození nemocemi,či přemnoženým škůdcem.

Souhrnem zkušeností a našich možností poskytnout citrusovým rostlinám co nejlepší podmínky,lze i v našich podmínkách celkem slušně tyto rostliny pěstovat a dovézt je k plodům.Platí,že přehnaná péče spíše škodí a nutná je hlavně pravidelná zálivka,kontrolovat,zda-li se na listech neobjevují škůdci,udržovat rostlinu v nepřemokřeném substrátu,přihnojovat během vegetačního období,tvarovat rostlinu a dále se starat aby nám rostlinky dělaly radost.

Základní pojmy citrusáře

Drenáž - Nezbytný půdní doplněk při pěstování citrusových rostlin a nejen jich.Jde to samozřejmě bez drenáže,ale zkušenosti vlastní i ostatních pěstitelů mluví jasnou řečí a pokud použijeme drenáž máme o problém méně.Ještě tak větší rostliny ve velkých nádobách jejichž kořenový systém nesahá až na dno nádoby můžeme ponechat bez drenážní vrstvy,ale později i jejich kořeny prorostou až na dno květináče,proto mé doporučení zní: dávat drenážní vrstvu.Jako drenážní vrstva se používá na dně květináče nejčastěji keramzit,rozbité a rozdrcené střepy ze starých květináčů,nebo rozdrobené kousky cihel.Používáme jak do malých i větších květináčů jako první vrstvu na dno v přiměřené síle,aby kořeny nehnily ve vodě.Při pokusu s jinak poměrně odolnými semenáči červeného grepu se brzy ukázal rozdíl mezi rostlinkami v plastových kelímcích s keramzitem a bez něho.Hlavně v malých nádobách se hlavní kořeny poté co dosáhnou dna,zatočí po dně a i při sebevíce opatrné zálivce jsou kořeny ve vodě a hnijí.Rostlina neroste,žloutnou jí a padají listy,což nás může vést k domněnce zalévat více.Výsledek je brzy dostaví v zániku rostliny.

Hnojení – V současné době existuje velmi mnoho přípravků na obohacení zeminy hnojivy.Pro hnojení platí podobně jako pro ostatní,že nic se nemá přehánět.Kdo chce pravidelně sklízet plody,bez přihnojování se neobejde.Již dobře připravená zemina obsahuje velké množství živin nezbytných pro růst rostlin,proto stačí jen občas přihnojit hnojivy určenými pro citrusy.I těch je mnoho druhů a je dobré je po čase měnit,nebo střídat třeba s hnojivem kristalon.V zimě není potřeba rostliny přihnojovat a stačí s malými dávkami přihnojovat se začátkem vegetace na konci února nebo začátkem března.V době kvetení a násady plodů je potřeba pravidelně dodávat rostlinám živiny,stejně jako v létě v době největšího růstu výhonů a plodů.Na podzim se rostliny připravují na zimování,ještě přihnojujeme menšími dávkami.Velice dobré je hnojení rosením na listy rostlin.

Květináč - Je nezbytný pro domácí pěstování citrusů.Zatímco malé rostliny - semenáče,nebo řízkovance stačí zpočátku pěstovat v půl litrových plastových kelímcích od jogurtu,s postupným růstem rostliny je třeba úměrně třeba zvětšovat prostor pro kořeny.Není dobré sázet malou rostlinku z malého květináče do velkého květináče,ale postupně pro prokořenění měníme květináč za větší o 3-5 cm v průměru až do velikosti květináče pro nás největší únosné.U velkých květináčů se pak mění už pouze svrchní část zeminy za dobře prohnojenou na živiny bohatou vrstvu.Květináčů je mnoho druhů od obyčejných plastových až po okrasné imitující ty keramické a samotné keramické.Názory pěstitelů,které květináče jsou lepší se velice liší.Pro plastové květníky mluví nízká hmotnost i cena,pro ty keramické zase hezčí vzhled a lepší prodyšnost stěn na rozdíl od plastových květníků.Osobně z důvodu váhy preferuji květináče plastové,hlavně u menších rostlin,které zimují na okenních parapetech.Některé větší rostliny jsou zasazeny ve velkých těžkých keramických květináčích,ale v budoucnu nás čeká přesazení do velkých plastových nádob,protože manipulace s nimi je už obtížná a navíc hrozí i rozbití křehkého keramického květníku.Vždy je nutné si uvědomit,že květináč není pro rostoucí citrusový stromek přirozené prostředí a my s našim pěstováním v různě velkých nádobách se pouze snažíme zajistit co nejpodobnější prostředí z oblastí kde citrusy rostou.V jižních oblastech kde citrusy rostou ve volné půdě,to jsou stromy i několik metrů velké,proto koruna i množství plodů v našich podmínkách musí odpovídat kořenové části rostliny.Ve stáří citrusového stromu jsou kořeny omezovány velkosti květináče nebo nádoby,ve které je pěstován,proto tyto rostliny nikdy nemohou být dopěstovány do velikosti rostlin ve volné půdě.I tak je možné vidět v zahraničních oranžeriích a občas i v některém z našich zahradnictví,desítky let staré,bohatě plodící rostliny ve stovky kilogramů těžkých květináčích.Takové rostliny jsou opravdové skvosty a potěší každého citrusáře.

Listy - Každá citrusová rostlina,která má plodit musí mít dostatečné množství listové plochy-tedy zhruba určitý počet listů na jeden plod.Neplatí to zcela a viděl jsem rostlinu o několika listech na které bylo i několik plodů.To jsou však výjimky a většinou platí,že na jeden plod by měla rostlina mít asi 20-25 listů.U maloplodých citrusů,stačí i méně listů na plod,u velkoplodých naopak více.Listy rostlina dýchá,při hnojení na listy přijímá živiny,přijímá světelnou energii.Každý list na rostlině má omezenou životnost a během 2-3 let list zestárne a upadne.Proto je tak důležitý střih rostliny a rovnoměrné přirůstání nové listové plochy nezbytné pro vegetaci a plodnost rostliny.Rostlina může ztratit většinu listů třeba během zimování,na jaře však obrazí a narostou listy nové.Tento jev popisuje dost pěstitelů třeba u Meyerova citroníku.Mnohdy po opadu listů narostou na rostlině listy nové dosti odlišné od těch původních.To se stává často u dovážených rostlin,kdy se rostlina musela přizpůsobit našim světelným podmínkám.Pokud je rostlina bez olistění dlouhodobě,je odsouzena k zániku.Listy jsou nejcitlivějším prvním ukazatelem stavu rostliny.Barva a velikost listů prozradí nedostatek prvků ve výživě,či přemokření,špatné složení zeminy,apod.Občasné padání jednotlivých listů je přirozenou obměnou listové plochy a dochází k němu prakticky po celý rok-více v určitých obdobích.Specifickým obdobím je zimní období,kdy nedostatkem světla žloutnou a padají hlavně starší listy.Zimní opad listů do 20 % celkového množství listové plochy lze považovat za normální.Více než poloviční opad listové plochy je signálem o nevhodných podmínkách zimované rostliny,nebo dalších problémech jako je nevhodná podnož,příliš vysoká teplota,malé množství světla,apod.

Mráz - Nesvědčí citrusovým rostlinám.Citrusy pochází z oblastí,kde mrzne jen krátké období roku a mrazy zdaleka nedosahují tak nízkých hodnot jako u nás.Přesto jistou odolnost proti mrazu citrusy mají a podle jednotlivých odrůd značně rozdílnou.Uvádí se,že citranže a citrumela,používající se na podnože,snesou až -10 st.Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit bez problému -7 stupňů po dobu jednoho týdne.Semenáče ponciriu trifoliáta snesou mráz ještě silnější,u starších rostlin se uvádí -20 st.Po naroubování přenášejí mrazuvzdornost na roubovance,ale v mnohem menší míře,takže již několika stupňový mráz citrusy poškozuje hlavně na jaře ve fázi růstu a kvetení.Naopak v zimní fázi klidu stejně silný mráz rostlinám neublíží,ale poškodí-zničí plody.Některým pěstitelům se osvědčilo ponechávání rostlin i koncem podzimu,či začátkem mírnější zimy ve slabších mrazech venku,do teplot,které nepoškodí rostlinu a ještě zničí škůdce,což je však velmi rizikové.Sám jsem si několikrát vyzkoušel celkem úspěšně až do jedné osudné noci,kdy měly teploty poklesnout nejvíce do -4 stupňů.V noci však teplota spadla až k -10 stupňům a velká rostlina kumkvatu zcela zmrzla.To byl konec mých pokusů s řízeným lehkým omrzáním rostlin citrusů.

Mšice - Další ze známých škůdců,který se občas vyskytuje na citrusech.Objevuje se poměrně náhle na jednotlivých místech v masivním počtu jedinců.Nejčastěji to bývá na květech a koncích mladých výhonů,kde sáním a vylučováním lepkavé šťávy prozrazují svoji přítomnost na rostlině dříve než si jich všimnete,protože splývají v zeleni listů.Při zanedbání ošetření se rychle množí a vysáváním listů se zcela deformují konce nových výhonů.Nouzově lze proti mšicím použít vodu s pár kapkami jaru,ale pozor na silnou koncentraci,kterou lze popálit mladé listy.Velice dobře se osvědčil proti mšicím přípravek Fast.

Podnože – Pěstujeme ze semen pomerančů a červeného grepu,pro budoucí roubování.Ponecháváme jen zdravé silné a rovné rostlinky,jako základ pro budoucí kmínek po naroubování.Pokud to myslíme s pěstováním citrusů vážněji jsou vhodné jako budoucí podnože citranže Carrizo,Troyer,Citrumelo 4475,nebo Bigarádie,které byly pro tyto účely speciálně vyšlechtěny.V našich podmínkách je nejlepší podnoží pro citrusy Poncirus trifoliata,který však vyžaduje chladné zimování do +5 stupňů

Perlit - Používá se na vylehčení zeminy,zabraňuje jejímu sesedání,zlepšuje provzdušnění půdy.Vhodný pro řízkování a při namíchání s pískem a rašelinou tvoří vhodnou směs pro zakořenění nových rostlin.Je jednou z příměsí přidávaných do míchaných zemin pro citrusy.

Plody - Jsou výsledkem snažení většiny citrusářů.Pro citrusáře začátečníka je první sklizený plod událostí,která ho většinou upoutá k této zálibě natrvalo.U plodů je vhodné zaznamenat dobu odkvětu,dozrání plodu,i jeho velikost,či množství sklizených plodů pro pozdější porovnávání při růstu rostliny.Plody jsou velikostně velice rozdílné a to platí i o tvaru a barvě citrusových plodů,které zrají na rostlině od 5-6 měsíců u ranných mandarin,8-10 měsíců u citronů a ranných odrůd pomerančů,až po rok a více rostoucích plodů grepů,pomela a pozdních pomerančů.Rostliny plodí až od určitého věku-bývá to od třetího nebo čtvrtého roku po naroubování,či nařízkování.Rostliny dokáží zakvést i dříve,ale většinou ještě nemají dostatečnou sílu a počet listů udržet plod.Občas se to povede,ale pro rostlinu je to velká zátěž a může stát,že poté zajde,nebo třeba rok vůbec neroste.Pokud rostlina roste bez problémů,měl by se počet sklizených plodů postupně zvyšovat.Plody jsou pro rostlinu zátěž a omezují její růst,proto někteří pěstitelé odkládají plodnost a nechávají rostlinu více narůst.Po několika letech trpělivosti jsou odměněni značnou plodností těchto rostlin.U některých citrusů-převážně naroubovaných,kdy očekáváme jaká bude kvalita plodů,se naopak ponechává někdy plod již druhým rokem po naroubování.Plody se tvoří po odkvětu hlavně na jaře,i když řada citrusů kvete a plodí po celý rok,jako třeba citroník,kalamondin,kumkvat.Po odkvětu máme na rostlině velké množství malých plodů,které postupně opadávají,jak si rostlina sama redukuje množství plodů.Po skončení opadu menších plodů,ponecháme ty ostatní a uvážíme zda-li je rostlina dokáže všechny uživit a pokud ne později je opět probereme na přijatelné množství.Poté už se stačí rozhodnout,zda-li necháme růst větší množství menších plodů,nebo jen několik plodů velkých.Jak už bylo uvedeno citroníky kvetou a plodí po celý rok,takže na rostlině mohou být jak květy,tak malé plody i větší,z předchozího kvetení a třeba ještě i dozrávající plod z loňska,což vypadá velice pěkně.U rostlin v květináčích je mít na zřeteli omezenou plochu kořenů a tím i omezené množství plodů.

Puklice – Úporný nebezpečný škůdce.Hlavně pro neznalé dlouho neobjevitelný prevít,projevující se lepkavou hmotou na listech podobně jako u mšic.Přisátí malí jakoby trilobité pevně drží na rostlině a odolávají postřikům,takže až chemie je dokáže utlumit,či zničit.Dospělí jedinci jsou hnědého zbarvení a jsou poměrně dobře vidět.Horší je to s mladými puklicemi (uprostřed snímku),které jsou světlé,až průhledné barvy a vůbec je neobjevíte.Mladí jedinci jsou pohybliví a značně rychle se šíří po rostlinách.Na jedné malé rostlině se vyplatí trpělivý a pečlivý sběr-likvidace několikrát po sobě opakovaný s otíráním listů,kde jsou mohou být velmi mladí jedinci budoucí generace puklic.Mnohdy však ani tato metoda nevede k úspěchu.Po dobu ošetřování při napadení škůdcem je nezbytné izolování rostliny od ostatních nejlépe v igelitovém pytli.U velkých rostlin je tato metoda ruční likvidace takřka nemožná a i přes hodiny trpělivé práce vždy několik škůdců přežije a brzy je na rostlině opět mnoho škůdců.Postřik proti škůdcům je třeba provést i u zeminy pod rostlinou,nebo vrchní část odstranit a doplnit čerstvou zeminou.

Rosení – Často podceňované při pěstování citrusů.Hlavně během zimování rostlin v teplejším a suchém prostředí panelákových bytů značně zlepšuje kondici rostlin,pokud už my sami nepoužíváme jiné zvlhčovače vzduchu.V letní části roku během horkých letních dní lze rosit rozpašovačem hlavně ráno na rostliny ve stínu spolu s hnojivem lze takto rosit na list.Hnojivo je účinně absorbováno a rychle vstřebáno rostlinou.Nesmíme rosit přes den při silném slunečním svitu,kdy vodní kapky na listech mohou soustřeďovat sluneční paprsky a popálit listy.

Rouby – Roubování - Na vypěstované podnože roubujeme různými způsoby (štěpováním,očkováním) námi požadovaný kultivar,který seženeme od kolegů citrusářů v našem klubu,nebo kraji.Některé rouby budeme shánět marně,jiné jsou poměrně často pěstovány a tím i snadněji dostupné.Je mnoho způsobu roubování a až praxí se získává dovednost,kterou lze dále rozvíjet vlastním vylepšení některého z běžně používaných způsobů,tak aby úspěšnost roubování byla co nejlepší.Ideální stav pro roubování je při začátku-ještě lépe těsně před začátkem rašení podnože i roubu,což se mnohdy nestává.Proto raději roubujeme při rašící podnoži,ponecháme roubovance srůst a růst roubu začne později.Nejčastěji se roubuje na jaře a v létě,kdy jsou nejlepší podmínky a tím i nejvyšší úspěšnost uchycení roubů.Lze roubovat i na podzim a vlastně celý rok,jen přes zimu je to poněkud obtížnější.Pokud však máte rašící podnož,není to ani v horších obdobích problém.Úspěšnost roubování lze zvýšit,když semenáč necháme dlouhou dobu na chladném světlém místě,třeba od konce podzimu několik měsíců "spát" na chladném místě pod vegetační teplotu.Poté na jaře stačí krátké zvýšení teploty a semenáč začíná ihned rašit a my můžeme zachytit nejvhodnější období pro roubování,kdy odpočatá rostlina po zimním klidu vyvíjí nejvyšší aktivitu.Další osvědčenou,vyzkoušenou možností je roubování na starší semenáče.Občas se něco při roubování nechytne(i z tohoto důvodu je dobré si nechat nějaké očko na případný výhon pod místem roubování v případě neúspěchu.)Pokud se tedy roubování nezdaří,necháme podnož narůst bočním výhonem a když zesílí na průměr 3-4 mm vhodných k roubování,můžeme roubování opakovat.V tomto případě je semenáč už několik let starý s mohutným kořenovým systémem a doslova žene růst naroubované části,narozdíl od malých semenáčů,pro které je zásah při roubování značným zásahem do růstu.Často dlouho trvá než místo srůstu i naroubovaná část zesílí a nová rostlina začne pořádně růst.Po tuto dobu hlídáme,aby nám podnož neobrůstala a veškerá síla směřovala do srůstané části.Úspěšnost roubování závisí nejen na dovednosti a pečlivosti při roubování,kvalitě roubů nebo vhodnosti podnože a roubu.Velmi důležitým faktorem jsou podmínky po naroubování,kdy je potřeba dodržet některá osvědčená pravidla pro srůst podnože a roubu.Je bezpodmínečně nutné po naroubování rostlinu umístit pod igelitový sáček,nebo kryt z pet lahve,tvořící vhodné vlhčí mikroklima.Vhodné je i světlo,zvláště pokud jsme ponechali na podnoži nějaké listy.Rozhodně je nutné se vyvarovat umístění roubovance na místo ozářené sluncem,kde pod plastovým krytem může teplota stoupnout až na hodnotu kritickou pro rostlinu.To je lepší umístit rostlinu na místo méně světlé mimo dosah slunečních paprsků.Pokud rosíme,tak opatrně pod ochranný kryt,aby se voda nedostala na roubované místo.Dle síly podnože je po 7-14,někdy i více dnech,počínající zatahování-srůstání podnože a roubu.Po srůstu,který trvá asi měsíc,začneme v sáčku,dělat malé otvory a rostlina si zvyká na sušší prostředí ve kterém je pěstována,až sáček odstraníme docela.Roubovací pásku nesundáváme.Liší se názor pěstitelů,kdy pásku sejmout.Viděl jsem na roubovancích i rok po naroubování trhající se pásku.Předčasné je však pásku sundávat po 4-5 týdnech,kdy srůst není ještě zcela pevný a srostlá místa mohou praskat a deformovat tak místo srůstu podnože a roubu.Po různých zkušenostech začínám snímat roubovací pásku asi po 8-10 týdnech,někdy i později,pokud srůstání probíhalo pomaleji.Samotnou pásku snímám,vždy stylem,že každý druhý den odtočím jeden až dva závity,z celkových asi patnácti,kterými omotávám podnož a roub při roubování.Po naroubování většinou vyraší na roubu nové výhony,může se však stát,že nové lístky opadnou,nebo nevyraší vůbec i přes srůst podnože i roubu a růst proběhne až v další růstové periodě.

Řízek-řízkování – U citrusů velmi rozšířené,zvláště u citroníků.I ostatní citrusy lze řízkovat,některé snadněji jiné obtížněji.Mezi snadněji řízkovatelné citrusy patří citroníky,cedráty,hůře se řízkují kalamondin,kumkvat,pomeranč a velmi špatně se řízkují třeba mandariny.Na řízkování je vhodné použít stimulátor,zmenšit listovou plochu sestřižením,udržovat vysokou vzdušnou vlhkost,teplotu kolem +25 stupňů hlavně v půdě pro vznikající kořeny.Půda musí být prodyšná,neslehává s větším množstvím perlitu,písku a rašeliny,spíše vlhká,nepřemokřená, pro počáteční vznik kořenů.Při řízkování je dobré sadit větší množství řízků,protože se chytne(zakoření) jen část.I z této úspěšně zakořeněné skupiny je dobré vybrat jen ty nejlepší řízky pro budoucí vitální rostliny.Ostatní nemá cenu držet.U řízkování musíme být často velmi vytrvalí,protože řízek ve vlhké zemině mnohdy jen "sedí" třeba rok,aniž by zakořenil a přitom neshnije,ani neuschne.

Skleník - Je vhodný pro umístění-pěstování citrusů hlavně v obdobích jara a podzimu,kdy je u nás pro citrusy chladno a příliš nerostou.Skleník zadržuje část získané světelné sluneční energie v podobě vyšší teploty a udržuje uvnitř skleníku teplotu o několik stupňů vyšší než mimo prostor skleníku,což se hodí právě v obdobích kdy jsou venku ještě mrazíky,nebo značnou část dne jsou teploty mimo skleník pod +12 stupni a růst citrusů je zpomalován.V letním období i přes větrání bývá ve skleníku příliš horko a citrusům je nejlépe venku,nebo se musí část skleníku demontovat.Někteří pěstitelé skleníku nevyužívají a po zimování citrusy otužují venku i při nízkých teplotách.Rostliny rostou pomaleji,výhony jsou méně vytáhlé,listy tmavě zelené a rostlina celkově vypadá zdravěji.Při umístění mimo skleník a pozdějším odkvětu mohou dozrávat plody později než při pěstování v uvedených obdobích ve skleníku.Dobře izolovaný skleník,nebo skleník z polykarbonátu může posloužit jako zimoviště citrusů.Je však potřeba přitápět,nebo mít jinak zajištěno udržení teploty kolem nuly v případě mrazů,které jsou u nás každou zimu.

Světlo - Je nezbytné pro růst všech rostlin.U citrusů je světlo úzce spjato s teplotu.Jednotlivé druhy citrusů mají různou potřebu světla jak během roku,tak hlavně v zimě,kdy ty více teplomilné snáší vyšší teplotu i s menším množstvím světla.Platí to však pouze omezeně u některých druhů citrusů a podnoží.Jednoduše řečeno,čím více světla citrusy mají,tím vyšší teploty pro růst citrusy snesou.Platí to i obráceně,kdy v zimním období se nedostatek světla kompenzuje snižováním teplot a zastavení růstové činnosti citrusových rostlin.Uvádí se,že při teplotách jen několik stupňů nad nulou,snesou citrusy tmu i několik zimních měsíců.Rozhodně to neplatí pro všechny druhy citrusů,ale jen pro ty snášející tak chladné zimování,roubované na chladu vzdorných podnožích.Pokud zimujeme citrusy v obytných místnostech,velice vhodné jsou okenní parapety,kde je nejvíce světla.Zde je nutné dát pozor na rozdílné teploty při ochlazování zeminy v květníku od chladného vzduchu stékajícího z okenních ploch a teplejšího vzduchu místnosti v oblasti korunky citrusu.Pokud máme v zimovací místnosti více stěsnaných citrusových rostlin světla je málo a tak se osvědčilo přisvěcování rostlinám pomocí úsporných zářivek,kdy se z rána a večer uměle prodlužuje den.To platí hlavně v případě,že nejsme schopni v zimovací místnosti příliš snížit teplotu.

Sviluška – jeden z největších škůdců citrusových rostlin v bytech.Má ráda suchý vzduch a teplé prostředí,což v panelákových bytech je téměř vždy-proto je to zdejší největší nepřítel.Hlavně v zimě kdy není možnost rostliny vytáhnout ven a postříkat některou z chemických látek ničící tohoto škůdce nám nastávají problémy,které však nejsou neřešitelné.Určitě se nám nepodaří svilušku (červený bod uprostřed snímku)vyhubit úplně,ale třeba výše zmíněným rosením rostlin hlavně během kritického zimního období nám pomáhá držet tohoto parazita našich rostlin na uzdě.Velice užitečné je jednou za čas rostliny osprchovat-opláchnout listy,kdy spláchneme mnoho schovaných svilušek,zničíme pavučinky v niž tento škůdce vegetuje a také očistíme listy,které v zimě potřebují každou trochu světla ve zhoršených světelných podmínkách našich bytu za krátkých dní naší zimy.Pokud máme pouze jednu menší rostlinu lze uvedený postup kombinovat s mechanickou likvidací a svilušku stírat z listových ploch.V letním období se na ošetření rostlin proti svilušce velice osvědčil přípravek Omite 30.Je ale potřeba postřik asi po týdnu opakovat a máme na dlouhou dobu od svilušky pokoj.Nejvíce se mi osvědčilo provést tento postřik před začátkem zimního období a na jaře po skončení zimování.Velmi vhodné je do postřiku přidat na smáčení listové plochy trochu tekutého mýdla k zasažení co největšího množství škůdců.Dbáme na správnou ostrost-sílu roztoku uvedeného v návodu,i když dle vlastních zkušeností postačuje ke zničení škůdce roztok o málo slabší než je v návodu.Lze použít i jiný přípravek.Třeba velice sporný přípravek je Biooil,který je zdravotně nezávadný-neškodný.Kdysi jsem tento přípravek zavrhl,protože jsem dle návodu namíchal roztok a postříkal rostliny.Na listech vznikl mastný povlak na kterém postupně ulpěl prach a nečistoty.Listy začaly žloutnout a opadávat.I přes otírání mastný film nešel odstranit a staré mastné listy opadaly,naštěstí na nových listech jsem stejný omyl neopakoval.Po dalších letech a opakovaném napadání citrusů sviluškami a puklicemi jsem opět použil opatrně biooil ve slabší koncentraci.Povlak mastnoty na listech sice vznikl,ale jen velmi slabý.I to však stačilo abych se zbavil svilušek.Navíc postřik zdecimoval i značnou část generace zřejmě mladších puklic,které ještě nebyly uzavřeny pod svým krunýřkem,kde jsou téměř nezničitelné

Vlhkost - viz rosení.Citrusy příliš nesnášejí suchý vzduch našich bytů,kde zimují,proto je dobré zvlhčovat vzduch,což prospěje i nám.Také v letní polovině roku zvyšujeme vlhkost v okolí rostlin nádobami s vodou,zvláště u rostlin na prudkém slunci.

Teplota - Je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících růst.Citrusové rostliny potřebují v průběhu roku dosti rozdílné množství tepla.Záleží také na druhu citrusů.Podnožové citrusy ponciriu trifoliata vyžadují chladné zimování s teplotami blízkých nule stupňů.Ostatní podnože snesou teploty vyšší,ale s vyšší teplotu je potřeba i více světla.Obecně pro většinu citrusů platí,že v zimě jim vyhovuje teplota +5 až +10 stupňů.Pokud citrusy pěstujete v bytě,tak chladnou místnost asi nemáte ale vystačíte i se sníženou teplotu kolem +15 st. pro citrusy roubované na podnožích pomeranče nebo grepu,nebo i pro jiné citrusy.Pokud nemáte vlastní rostlinu,ale třeba koupenou nastávají často problémy,které ustupují další roky,kdy si rostlina zvykne na uvedené podmínky.Při zimování v teple a teplotách kolem +15 st.jsou rostliny aktivní proto je potřeba co nejvíce světla a i zálivka musí být vyšší než u citrusů zimujících při nízkých teplotách.S nástupem jara a zlepšujících se světelných podmínek můžeme zvyšovat teplotu a rostliny se probouzejí a začínají rašit,či kvést.V období kvetení je potřeba se vyvarovat vysokých teplot,které zvyšují množství planých-neplodných květů.Ideální teplota při kvetení je kolem +20 stupňů.S postupujícím jarem rostou i teploty a ani v tuto dobu nejsou vhodně vysoké teploty,které způsobují opad násady malých plodů.Vůbec vysoké teploty nad +30 st nejsou pro citrusy žádoucí-rostliny už zpomalují růst,i když se jim v průběhu roku nevyhneme.Ideální teplotu je v létě hodnota kolem +25 st.

Tvarování rostliny - Je nezbytné pokud chceme mít vzhledově pěkné rostliny.Pokud zanedbáme tvarování rostliny,bude mít po čase korunku k jedné straně,nebo většinu větví otočenou k jihu.Při bytovém pěstování nám nezbývá se než smířit s nerovnoměrným růstem citrusu,který se "táhne" za světlem mnohem více než citrusy pěstované ve venkovním prostředí,kde je světlo přichází rovnoměrně ze všech stran.Základem tvarování rostliny je její správné sestřihování výhonů,což není vůbec jednoduchá záležitost.Už před střihem musíme zvažovat,kterým směrem budou rašit očka,jako základ budoucích výhonů a postupným vyvazováním.Následným střihem upravíme rostlinu do žádané podoby.Očka by měla směřovat ven z koruny.Střih se provádí před začátkem jarního rašení.Nově rostoucí výhony nenecháváme dlouze vyhánět a zastřihujeme je za třetím nebo čtvrtým listem,aby se rostlina zbytečně nehnala jedním směrem a sílu dala do dalších rašících větví.Správným střihem udržujeme rovnováhu mezi listovými přírůstky a plodonosnými trsy květů které se u citroníků objevují hlavně na větvích předchozí růstové periody.Zastřihujeme,nebo zcela odstraňujeme dlouhé ženoucí výhony směřující do koruny..Jak už jsem zmínil,není to jednoduché a rostlina neroste tam kde chceme,ale pokud se nestříhá,nejsou nové výhony,na kterých nejsou květy a bez květů nejsou plody.To platí hlavně pro menší rostliny.Ty větší už rostou i kvetou i po většinu roku.

Zálivka - Stejně jako teplota a světlo,další z hlavních faktorů růstu rostlin,úměrně závislý na teplotě.Hodně také záleží, v jaké zemině máme rostliny zasazeny-tedy jak udržuje vodu.Podle velikosti rostliny a nádoby ve které ji pěstujeme zaléváme za letních veder i denně.Pokud je půda vyschlá,ponecháme hodinu vodu stát v pod misce,aby se nasákla zpět do květníku,protože proschlá zemina vodu nevstřebá a pouze ji proteče na několika místech.Poté nezapomeneme zbylou vodu vylít.V zimních měsících pokud rostliny zimují při teplotách blízkých nule není potřeba téměř vůbec zalévat.V domácím zimování při +10+15 stupních zaléváme jen mírně jednou za týden,nebo když rostlina projevuje známky nedostatku vláhy.V zimních měsících musí být zálivka velice opatrná a vodu v pod misce neponecháváme vůbec.Ideální je zalévání podle citu kdy poznáte v menších květnících podle váhy,že už rostlinám chybí vláha.Pro citrusy se uvádí,že spíše snesou lehké přisušení,než přemokření.Na zálivku používáme vodu kterou máme k dispozici,nejlepší je voda dešťová,ale zálivková voda musí být zachytávána až po začátku deště,kdy se spláchnou z povrchu záchytné plochy nečistoty usazené z okolí.Pokud zaléváme pitnou domácí vodou z kohoutku,je třeba nechat vodu alespoň několik hodin odstát a nechat vyprchat chlór a další prvky ve vodě obsažené.Někteří pěstitelé doporučují vodu velmi slabě "okyselit" a přidat do 2 litrů vody,jednu dvě kapky octa.Sám jsem to s obavami vyzkoušel,ale na rostlinách se nic špatného neprojevilo.Zda-li to něco přineslo je sporné a bude chtít delší čas,nežli bude vše jasnější.

Zemina – Citrusy rostou nejlépe v půdě slabě kyselé až neutrální reakce.Dá se říct,že rostou vlastně téměř v každé zemině,jen s rozdílnými výsledky.Tyto výsledky však nejsou až tak rozdílné,jak by se čekalo při experimentování s mnoha druhy zeminy. Lehká propustná zemina se zdá být tou nejideálnější,ale dochází v ní k rychlému vysychání vody,voda se v ní nedrží a zejména v letních vedrech hrozí přesušení rostlin hlavně v menších nádobách.Je zde daleko menší riziko zahnívání kořenů.Těžká zemina brání přístupu vzduchu ke kořenům,drží hodně vody a hrozí zahnívání kořenů.Při vyschnutí této zeminy vzniká tvrdý nepropustný krunýř.Ideálním řešením je středně lehká zemina s díly rašeliny,písku,perlitu na vylehčení. Po dosti dlouhé době zkoušení s půdními materiály různého složení se nakonec ukázalo,že je důležitější než samotná zemina jsou vybrané kvalitní podnože,které jsou velice odolné a stačí jim i běžná zemina s přídavkem písku a perlitu.